Kulturní rezervoár

Aby zůstala ikonická silueta a historický plášť věže s tradičními lombardskými cihlovými detaily zcela nedotčeny, rozšiřuje se architektonický zásah vertikálně směrem dolů. Návrh záměrně odmítá jakékoli napodobování historické architektury a přichází s kontrastním, ryze současným pojetím. Tam, kde původní věž vykazuje vertikalitu, členitost a světlé zděné tóny, nová intervence reaguje horizontalitou, plynulou spojitostí a tmavým, minimalistickým designem. Kontrast se propisuje do celkového tvarosloví i materiálů, kde se plynulé křivky nové podzemní topografie potkávají s masivní vertikální hmotou věže.

Okolní terén se rozestupuje a vytváří novou zahloubenou krajinu: na jihu vzniká veřejný park s venkovním amfiteátrem a na severu klidné nádvoří s vodními prvky, odkazující na původní účel stavby. V nejnižší úrovni (-6,45 m) se nachází velkorysý multifunkční prostor, zatímco nadzemní podlaží (+1,75 m) slouží jako kavárna s bistrem, která se díky jemným rampám a pobytovým stupňům plynule propojuje s okolním parkem.

Zásadním pilířem celého konceptu je 100% bezbariérovost. Nově vytvarovaný venkovní park i amfiteátr jsou plně přístupné bez bariér. Uvnitř budovy zajišťuje vertikální jádro – tvořené velkolepým točitým schodištěm obtáčejícím transparentní válcový výtah – bezbariérový přístup do všech pater, s jedinou výjimkou nejvyššího vyhlídkového podlaží s knihovnou přímo pod historickou vodní nádrží. Projekt tak propojuje historické dědictví s moderním veřejným životem, který je plně inkluzivní a přístupný pro každého sedm dní v týdnu.