Zvuková vlna

Prostorové uspořádání a hmotové řešení celého komplexu jsou poeticky organizovány kolem morfologie zvukových vln. Akustické křivky šířící se z centrálního jeviště určují soustřednou geometrii amfiteátru i vlnící se, vrstvené stuhy výukových (LABO), produkčních (WORK) a veřejných (SHOW) prostor. Toto organické uspořádání vytváří přirozený pohyb po celém pozemku a přetváří akustickou energii do fyzické podoby architektonické krajiny.

Vzhledem k extrémnímu sahelskému klimatu se návrh plně spoléhá na pasivní, klimaticky responzivní strategie, které eliminují potřebu mechanické klimatizace. Hlavními stavebními materiály jsou konopná hlína (hemp-clay) a bambus. Vysoká tepelná setrvačnost stěn z konopné hlíny reguluje extrémní denní výkyvy teplot (dosahující až 45–50 °C), zatímco lokální bambus je využit pro lehké konstrukční rámy, vazníky a husté zástěny, které filtrují intenzivní africké slunce. Nad objekty se klene masivní konstrukce dvojité střechy, která je stíní před přímým slunečním zářením a umožňuje horkému vzduchu volně unikat mezerou mezi vrstvami.

Přirozené větrání je maximalizováno pomocí komínového efektu a nočního předchlazování, kdy se noční chlad ukládá do masivních hliněných stěn a pomáhá ochlazovat interiér během horkých dnů. Tento efekt dále umocňuje vegetativní chlazení a vodní prvky, které přirozeně snižují teplotu okolního vzduchu pomocí odpařování. Výsledkem je porézní, vysoce udržitelný a hluboce kontextuální veřejný prostor, který propojuje tradiční západoafrické stavitelské umění s moderním ekologickým inženýrstvím.